Do mobile connected things need users?

Cisco Systems has today released their  latest version of Visual Networking Index. Overall many interested predictions and view points to take and look at the near future of mobile connected industry.


Interested Tab.3: Users growth 2011-2016 (CAGR figures): tablets and portable gaming above 50% followed by M2M (machine-to-machine) devices with 42% growth. Does "smartphones growth at 24%" indicate nearing saturation?


Nevertheless smartphone and tablets are predicted to generate the biggest mobile data traffic growth.


Also between 2011 and 2012 it was non-smartphones (assuming featurephones), smartphones and M2M devices to see their data traffic growth more than doubled. 


We might be nearing a world where machines start talking to each other more and more while learning from users analyzing and controlling their behavior via their personal small screens (smartphones/tablets). Once these connected things get smarter and more context aware, they might need our control less and less. And we will in fact start enjoying how they keep automatically adapting to our needs.

There is something about present positive ...

Shawn Achor says in his TEDx presentation The happy secret to better work: "If you can raise somebody's level of positivity in the present, than their brain experience what we call 'A Happiness Advantage', which is, their brain while positive performs significantly better than it does in negative, neutral or stress. Your intelligence raises, your creativity raises, your energy level raise. Dopamine that floods our system during happiness causes two functions: not only it makes us happier, it also turns on all the learning centers in our brain."

Let's train our brain to natural positivity.
Why don't you write down one positive experience that happened to you during the day. Every day.
Or send one positive and thankfull email to one of your co-workers. Every day.

Make it free and figure out the money once you provide value to users

Joel Spolsky and his team @ Fog Creek Software released Trello couple of months ago.
Joel now writes about couple of differences of this endeavour from any other products Fog Creek released before.

Two that resonate the most with my view are "make it free" and "get others to innovate upon the base".

Agreed: if the idea is solid, product drives tons of users, money will show themselves - though of course it doesn't hurt to have a long-term business vision from the get go (as turned out Steve Jobs must have envisioned iTunes model while designing iPod).

Joel writes:
"Trello is free. The friction caused by charging for a product is the biggest impediment to massive growth. In the long run, we think it’s much easier to figure out how to extract a small amount of money out of a large number of users than to extract a large amount of money out of a small number of users. Once you have 100 million users, it’s easy to figure out which of those users are getting the most value out of the product you built. The ones who are getting the most value will be happy to pay you. The others don’t cost much to support.

The API and plug-in architectures are the highest priority. Another way of putting that is:  never build anything in-house if you can expose a basic API and get those high-value users (the ones who are getting the most value out of the platform) to build it for you. On the Trello team, any feature that can be provided by a plug-in must be provided by a plug-in."

Source article: How Trello is different.

Práce myšlení

Manuální práce je náročná věc. Jak moc se chcete ztratit, když je potřeba vysát, naštípat dříví, vymalovat, přenést kanoe přes jez, uklidit hřiště, přeorganizovat nábytek, ... Každý jistě najde nespočet náročných nicméně nutných činností, které si nás v životě všude najdou.

A jak jste na tom s prací myšlení?

Neposouváte ideu k realizaci protože se bojíte neúspěchu?
Nenavrhnete zlepšení v práci, protože by to stejně nikdo nedělal nebo neocenil?

Lenost se mění, přátelé. Je jednodušší být statečným průkopníkem ideí a řešení než-li posilovat natolik, aby jste mohli zvednout 40 kilovou komodu.

Tati, kolik vyděláváš?

Jak banální dotaz, tak složitá odpověď. Zvlášť když přichází od 10-ti a míň-letých. Uvědomíte si, jak komplikovaný předmět peněz je i pro dospělé. A vysvětlujte to dětem ...

Máte rádi odpovědě formou otázky?
Možná je tohle vhodná situace, kdy bumerangovou taktiku využít. Proč je to vůbec zajímá? Rozhodně se ale připravte na sadu doplňujících dotazů. V hlavách našich potomků to šrotuje rychle a jedna naše odpověď dává vyrůst dalším dotazům ohledně nepoznaného.
A budou je klást mnohem těžší.
- Příjem?
- Bohatství?
- Hračky?
- Bylo a už není?
- Síla poloviny?

Je váš produkt DICEE?

Kdo by nechtěl tvořit skvělé produkty? Ale jak víte, že to, co tvoříte bude skvělé?
Guy Kawasaki definuje skvělý produkt dle 5-ti DICEE kritétií:

1. DEEP
Neunaví vás po pár týdnech užívání. A možná i po roce naleznete jeho nové funkce nebo využití. Jakoby tvůrci již dopředu věděli, že jej jednou budete k něčemu podobnému potřebovat.

2. INDULGENT
Není to ten nejlevnější. Není to ani ten nejdražší. Jeho nákupem pocítíte, že jste udělali ten správny krok a rozhodnutí. A peněz za něj nikdy neoželíte.

3. COMPLETE
Není to jen o tom produktu. Je to dokumentace. Je to balení. Je to prodejní, záruční i pozáruční servis. Jsou to další doplňkové služby kolem. Jsou to další doplňkové produkty. Přináší vám kompletní zážitek. U skvělých produktů vzniká aura kompletnosti mnohokrát i bez dalšího zapříčinění jejich autorů.

4. ELEGANT
Funguje přesně jak očekáváte. Nenutí vás se přizpůsobit.

5. EMOTIVE
Podněcuje vás k akci. Nemůžete se dočkat, až ho ukážete zvé rodině a známým. A až budete mít nutkání o něm povídat neznámým na ulici, jedno co vás bude mrzet je, že jste to nebyla zrovna Vy, kto takový produkt vymyslel.

Že přesně víte o jakém produktu mluvím? A proč by takových nemohlo být víc?
Možná právě ten váš.

Did you know they knew about you?

I could start by asking whether you are a fan of iPhone or Android. Or other smartphone platform. No need though.

No matter what mobile platform we choose they know more about us than we think.

Do you remember all the data access you allowed for each mobile application you installed? You might had even accepted consciously that an application shall have access to your phone number or your location. But that's the less evil half of it. The other half of the truth is that your data got shared - and you did not signed for it - you don't even know who got their peek.

WSJ (a.k.a The Wall Street Journal) made that analysis for us covering the very popular mobile applications many of us use daily. The result is shocking.

What shall be done?
I doubt it can be solved without a form of mobile security policy framework. Standardization of such should be in an interest of mainly Apple and Google. Or should it? Their mobile platforms are getting more popular by a day. Number of applications raise with it. Whay would Apple or Google care than?

It might be sufficient for a one of them to jump start the solution. Other will feel pressured to follow. Shall it be Google with their "Don't be evil?" How about Microsoft? Their mobile window finds it tough to get opened by public as much. And Steve Jobs with his strict AppStore policy?

It could also be Esets, Symantecs or Avasts of the world in a form of mobile firewalling and security platforms.

Till then - we might at least know what we did not know before - who all knows what about us:
WSJ - What They Know - Mobile.